Vydařené Povídání o sukulentech II v Libochovicích
V sobotu 23. února 2013 se v restauraci Konírna v Libochovicích uskutečnilo 2. povídání o sukulentech. Navzdory typicky únorovému počasí (v Polabí 10 cm sněhu = vždy sněhová kalamita) se do Libochovic sjelo 46 účastníků opravdu z různých koutů Čech, přičemž sukulentáři z Liberce či z Tábora museli ujet autem více jak 100 km.
V 9: 30 byl program zahájen vystoupením Jakuba Jilemického z Prahy na jeho oblíbené téma – rod Haworthia. Během 90 minut jsme viděli přehlídku prakticky všech dosud známých druhů a variet tohoto geneticky mladého rodu. Drtivá většina kvalitních obrázků byla přímo z nalezišť, ke každé rostlině přidal Jakub stručný komentář, a protože měla přednáška správný spád a gradaci, ve finále si všichni povzdechli: Škoda, že tak úžasně pestrému a početnému rodu matka příroda zapomněla přidat hezčí květy.
Jakub Jilemický (*1980) se velmi rychle vypracoval na předního znalce a pěstitele haworcií a gasterií. Z jihoafrické flóry má rád i jiné rody sukulentů a jeho webové stránky jsou již studnicí plnou kvalitní botaniky. Ano, promítaná prezentace byla ukázka, jak by měla vypadat přehledná informace o konkrétním rodu. Kdo chce těmto rostlinám věnovat ve své sbírce větší prostor, měl by ji mít po ruce jako studijní pomůcku.
Druhým účinkujícím tohoto setkání byl Jiří Janda z Pávova u Jihlavy, kterému se loňský první ročník „povídání“ tak zalíbil, že už dopředu slíbil hlavní pořadatelce účast na dalším ročníku. Loni zaujal, místy až příjemně šokoval diváky svými výpěstky, které na plném slunci nechává vybarvit úžasnou paletou odstínů červené barvy. Kdo i letos očekával podobnou show, nebyl zklamán. Jirka nám opět ukázal sukulenty pěstované trochu jinak, v nejrůznějších keramických miskách spíše miniaturních rozměrů a v precizním, nápaditém aranžmá. Živý, často i velmi vtipný komentář nás navnadil k tomu, abychom si hlídali avizovanou nabídku jeho nové knihy, kterou připravil spolu s Vláďou Zatloukalem, nedávno ji předal do tiskárny, a která bude plná sukulentů pěstovaných opravdu trochu jinak.
Třetím, posledním hostem „povídání“ byl Jan Hadrava, který si připravil prezentaci na téma „Rod Jovibarba.“ Co bylo řečeno o prezentaci J. Jilemického, to platí beze zbytku o perfektním vystoupení př. Hadravy. Na tuto přednášku jsem byl obzvláště zvědavý, a to hned z několika důvodů. Kubu J. a Jirku J. jsem viděl a slyšel přednášet v minulosti už vícekrát, ale Honzu H. nikoliv. Dále jsem měl obavy, že se při promítání budu nudit a zároveň sžírat mindrákem z toho, že dodnes na první pohled nepoznám prakticky žádný druh netřesku nebo litopsů. Zástupci obou rodů mi stále nějak splývají v jeden celek, stále se mi zdají tak nějak stejní a nechápu, jak je vůbec možné se v nich vyznat. Zaplať Bůh, že na rozdíl od litopsů nemám obavy, že se netřesky nadosmrti nenaučím pěstovat.
Po prvních deseti minutách prezentace J. Hadravy jsem však nevycházel z údivu. Honza prostě umí. Rod Jovibarba nám předvedl podrobně, výstižně, v dobrém smyslu „po lopatě“. Přednáška splňovala i nejvyšší nároky pedagogické, neboť byla přiměřeně dlouhá. (Ale letos i oba J. J. splnili na výbornou toto mé oblíbené kritérium, které jsem si do důchodu odnesl z bývalého pracoviště.) Pro skončení celého II. povídání jsem z Libochovic odjížděl s euforickou radostí, jak už konečně budu umět rozeznat zástupce rodů Sempervivum a Jovibarba, a jak jsem se zbavil jednoho letitého sukulentářského pocitu méněcennosti.
Druhé povídání se tedy i letos vydařilo, lektoři si i letos odnesli originální suvenýr věnovaný KPKS v Roudnici n. L. a na závěr už jen patří poděkování hlavní pořadatelce Dáše Petrlíkové, která celou akci organizačně zajistila.
Jan Gratias
Foto: Dagmar Petrlíková
Další fotky
