Setkání SPS v Plzni

30. 8. 2009

"Kaudexofil v důchodu"

V sobotu 29. srpna 2009 se uskutečnilo Setkání členů a příznivců Sekce pěstitelů sukulentů v Plzni. Akce se konala v krásném prostředí nedávno dokončené části ZOO a BZ v Plzni, a to ve výukovém a přednáškovém sále statku Lüftnerka. Tento objekt je nyní ozdobou celé zahrady a poskytl akci tohoto významu a rozsahu dokonalé zázemí.

Když se v 9:15 h. na prezenční listině označilo 46. příjmení účastníka setkání, uvítala přítomné jménem nového výboru místopředsedkyně SPS Radka Matulová. Po jejích organizačních připomínkách předal Jirka Maule jménem všech členů SPS bývalému předsedovi SPS Janu Gratiasovi keramickou plastiku „Kaudexofil v důchodu,“ což vzbudilo úsměvnou reakci publika a radost ve tváři obdarovaného. Přednáška Milana Kůrky

Plánovaný program byl ochuzen o přednášku Zdeňka Břízy (kurátora suk. skleníku) o flóře a fauně Etiopie z cesty v roce 2008. Slova se tedy pohotově ujal Milan Kůrka, jenž promítal obrázky rostlin z nejrůznějších čeledí, které pořídil na svých cestách za kaktusy Argentiny. Přednáška velmi zaujala a je chvályhodné, že tak zkušený pěstitel a cestovatel, jakým Milan bezpochyby je, se umí povznést nad kaktusářskou zaujatost a neváhá rozšiřovat obzory sobě i nám, „zelinářům“. Jakub Jilemický

Druhým vystoupením byla přednáška Petra Pavelky „Zajímavosti kolem Konference CSSA v Arizoně (USA).“ Petr měl tu čest reprezentovat SČSPKS na výroční schůzi kaktusářů a sukulentářů USA, která se koná jako bienále a vždy trvá skoro celý týden. Bylo nesmírně zajímavé nahlédnout pod pokličku této (z pohledu nás, východoevropanů) poněkud monstrózní, avšak perfektně připravené akce, na níž se sjelo několik desítek opravdových celebrit oblasti našich společných zájmů z celého světa. Viděli jsme nejen hodně obrázků ze samotného průběhu konference, na níž měl P. Pavelka dvě přednášky, ale i z doprovodných akcí a z privátních návštěv sbírek či přírodních atrakcí, Posluchači v sále kam manželé Pavelkovi zavítali. Byla to velká propagace celého kaktusářského a sukulentářského hnutí v ČR za velkou louží a děkujeme Petrovi, že zůstává i nadále aktivním příznivcem (i členem) SPS.

Posledním přednášejícím byl Jakub Jilemický (nejmladší člen výboru SPS) a jeho vystoupení se jmenovalo Sukulentní Western Cape 2009 (JAR). Jakub promítal a komentoval doslova syrově čerstvé obrázky z dvouměsíčního putování po této oblasti (zemi obdivované všemi sukulentáři), z něhož se vrátil před 4 dny. Jeho specializací jsou rody Haworthia a Gasteria, takže dopředu bylo jasné, co především v této části jižní Afriky hledal. A k potěšení nás Petr Pavelka všech to bylo hledání velmi úspěšné. Jakub spolu se 3 kamarády prověřil mnoho popsaných lokalit těchto rostlin a zároveň objevil i stanoviště nová, na nichž byly druhy zatím považované za velké rarity. Pokud na prezentovaném snímku bylo něco jiného, formou kvízu přítomní určovali, co je to za rostlinu (či sukulent). Určování bylo cca z 80 % úspěšné, ale dlouho budu nadávat skleróze, že jsem si nemohl vzpomenout na jméno běžného sbírkového druhu Crassula orbicularis, která se objevila hned na 3 fotografiích. Bylo velmi příjemné poslouchat mladého a nadějného pěstitele a cestovatele, který umí využít všech předností moderní techniky a všech možností, které jsme my, o 30 a více let starší nadšenci v nejlepších letech života z různých důvodů neměli.

Transport rostlin

Po polední přestávce a obědě ve stylové restauraci přímo v areálu statku se v přednáškové místnosti konala miniburza rostlin. Ani tato akce nebyla propadákem, nýbrž organickou a úspěšnou součástí Setkání SPS. Většina účastníků zůstala v areálu (kde registrovaní členové neplatili vstupné) až do plánovaného konce setkání a na závěr absolvovala hodinovou exkurzi do hlavního skleníku se suchomilnou vegetací a procházku po venkovních výsadbách.

S velkým uspokojením jsem pozoroval, jak Jirkovi Maulemu zářila očka při závěrečném bilancování, když přítomným oznamoval, že se jen během akce přihlásilo 10 nových členů SPS (a proměnili se z příznivců ve členy). A tak mi prosím dovolte i vyloženě osobní závěr. Miniburza rostlin Kdo z funkcionářů jakýchkoliv spolků, organizací či politických stran neumí včas z funkce odejít, toho velice lituji a často se stává, že mu pak boží mlýny připraví takový odchod, na který nebude rád vzpomínat. Mám upřímnou radost z toho, že nový výbor SPS nezůstal u slov a chopil se práce se stejným nasazením, jako naše parta (dnes už bohužel většinou nebožtíků) po roce 1986. Mám z toho radost jako kantor v.v. i jako pěstitel, který po tomto prvním setkání SPS mohl říci, že snad zasel kvalitní semínka zájmu o sukulenty. Takže vydržte, přátelé ...!