Sekce pěstitelů sukulentů - SPS

Rostliny si zaslouží naší úctu. Na jejich různorodosti závisí přímo i nepřímo všichni živočichové. Jsou v mnoha směrech úspěšnější než oni. Dožívají se vyššího věku, například pinie ve východní části Kalifornie jsou až čtyři tisíce let staré a umí dosáhnout větší výšky, australské eukalypty i přes 100 metrů.

Mohou být mnohem hmotnější než kterýkoliv živočich. Váha severoamerických obřích sekvojí s obvodem kmenů kolem 20 metrů se i s kořeny odhaduje na 6 tisíc tun a některé africké, jihoamerické či australské sukulentní lahvové stromy nezůstávají svojí hmotností příliš pozadu. To vše díky obdivuhodnému vynálezu využívat sluneční energii v procesu látkové výměny.

Vegetují i v místech pro živočichy téměř neobyvatelných. Mistrně dokázaly během společného vývoje zvířata zahrnout do své strategie a využívat je k opylování, rozšiřování plodů i semen a v některých případech i ke své ochraně např. při symbióze s mravenci. Masožravé rostliny dokonce hmyz i jiné drobné živočichy používají jako doplňkový zdroj výživy. Mnoho druhů rostlin si vyvinulo četné obranné látky i způsoby, jak přežít horko i mráz, dlouhotrvající deště i období sucha bez jediné kapky dešťové vody, požáry a další mimořádně nepříznivé situace. Až narazily na člověka. Vlivy lidské činnosti jsou rychlejší než schopnost flóry přizpůsobovat se.

Naši závislost na rostlinách si ne vždy uvědomujeme. Stačí se nad tím chvíli zamyslet a rozhlédnout se kolem sebe. Vzduch, který dýcháme, nábytek, různé textilní i stavební materiály, potraviny a pochutiny, káva, víno či jiný alkoholický nápoj jenž si možná zrovna dopřáváte, vegetace na zahradě či v místnosti, užívané léky nebo kosmetické přípravky, papír, na němž jsou vytištěny vaše knihy, časopisy, noviny, reklamní letáky, které jste nepochybně i dnes viděli rozházené po ulicích, nebo našli ve svých dopisních schránkách, mají základ v rostlinách. Ty se staly neodmyslitelnou součástí civilizace a kultury. Vstoupily do tisíců mýtů, pověr, kultů a zvyků. Těžko si představíme svatbu, pohřeb, oslavu významné události bez přítomnosti květin.

Ani na les se nelze dívat pouze jako na zdroj řeziva, topiva a místo pro lov. Původně sloužila vegetace a příroda jako celek lidstvu k uspokojování základních životních potřeb. Dnes je pro většinu z nás také zdrojem poznávání a odpočinku. Pozdě, ale přece si uvědomujeme její význam pro naši další existenci. Vzniklo mnoho oborů  lidské činnosti, které se rostlinami zabývají. Od teoretických vědeckých disciplín až po jejich využití v zemědělství, zahradnictví, chemii, farmakologii a medicíně, ekologii nebo v boji proti nemocem rostlin.

Botanické zahrady a sbírky rostlin amatérských i profesionálních pěstitelů umožňují rostliny lépe poznávat a chránit. Je totiž nejvyšší čas. Stále dochází k ohrožení i zániku mnoha druhů bezohlednou těžbou nejen v deštných lesích, vypalováním porostů se záměrem zvětšit zemědělské plochy (Madagaskar), půdní erozí, rozšiřováním měst a obcí, budováním úložišť odpadu i vykrádáním nalezišť vzácných rostlin z obchodních důvodů. Ničíme-li rostlinstvo, ničíme tím i sebe.

Jedním z východisek je ochrana přírody podložená rozumnými a respektovanými zákony. Také platí téměř obecně, že co se člověk naučil pěstovat, chovat a rozmnožovat, má o budoucnost postaráno. To se týká také předmětu naší společné záliby – sukulentních rostlin. Skromným příspěvkem k tomu by mohlo být i několik článků, které budou podle našich časových možností na těchto webových stránkách zveřejňovány.

Připravujeme stručné a srozumitelné údaje o fyziologii rozmnožování rostlin ze semen, podmínkách nutných k opylování, vzniku plodů a vzniku semen, jejich skladování i ošetření. Popíšeme naše zkušenosti s přípravou výsevních substrátů a různé techniky a postupy užívané při vysévání semen nejrůznějších rodů a druhů sukulentů, případně i jiných rostlin (akácie, mandragora aj.), pěstování semenáčků a jejich ochraně. Pro vaši inspiraci nebo k vyvolání polemiky, protože většina z vás je již věci znalá. Jednotný a stoprocentně úspěšný návod neexistuje ani pro výsevy kaktusů, a to je jedna čeleď. Jak kdysi řekl na své přednášce klasik českého kaktusářství J. Jelínek, jen o lásce bylo napsáno tolik, jako o výsevech rostlin. Zmíníme se o nejčastějších chybách, některých pověrách i nevyřešených otázkách, týkajících se množení rostlin ze semen. Pokusíme se postupně doplnit text o fotografie výsevů i semenáčků. Občas uvedeme obecně známé názvy místo vědeckých, v tom případě budou psány malými písmeny /př. begónie, fuchsie, bromélie /.

Listopad 2009                                              Jana a Adolf Tomandlovi